UZDRAVENÍ PRENATÁLNÍCH TRAUMAT
Vědecko-somatický formát kongresu je zaměřen na téma uzdravování traumatických otisků z prenatálního a perinatálního období našeho života a jejich vlivu na život v dospívání a dospělosti.
Záměrem akce je také díky těmto poznatkům a prožitkům vyvolat společenskou změnu v přístupu k tomuto velmi významnému počátečnímu období lidských životů a podpořit tak prevenci vzniku dětských traumat.
Kdy?
3.-5. května 2024
+
22.4. od 17h do 18,30h
on-line setkání se Stephenem Porgesem
Kde?
Hotel Energetic, Rožnov p. Radhoštěm + ON-LINE
(změna místa vyhrazena)

Tento mezinárodní kongres bude tématicky zaměřen na pestrou škálu možností, jakým způsobem je možné přistoupit k uzdravování nepříznivých zážitků, které mají svůj původ z období v děloze - od početí až po první rok života po narození. A tím zmírnit či neutralizovat negativní vlivy těchto počátečních otisků na náš život. Naše první životní zážitky mají silný vliv na to kým jsme a jak se chováme, zanechávají v nás hlubokou stopu a ovlivňují celý náš život. Máme příležitost tyto zážitky konstruktivně zpracovat a integrovat. A být tím, kým v jádru skutečně jsme.
INTERAKTIVNÍ SETKÁNÍ NAŽIVO I ON-LINE SE SVĚTOVÝMI ODBORNÍKY Z PRAXE - ZE ZAHRANIČÍ I ČR.
Zajištěn obousměrný anglicko - český překlad.
PÁTEK 3.5.2024
09:30 - 11:30
Jaap van der Wal
Embryo v nás
13:00 - 15:00
Matthew Appleton
Prenatální vztahovost - Děloha jako determinující matrix, kým se stáváme
15:30 - 17:30
Apab’yan Tew
Formování vědomí dítěte
18:30 - 20:00 - 3.5. jen ze záznamu / 22.4. od 17hod. interaktivní on-line setkání
Stephen Porges
Bezpečí jako prevence i podmínka uzdravení traumatu optikou polyvagální teorie
20:00 - 22:30
Beseda s Petrem Horkým
a odborníky na danou tématiku
SOBOTA 4.5.2024
10:00 - 13:00
Radek Neškrabal
Vědomá práce s fasciální sítí jako cesta k uvolnění zapouzdřených traumat
14:30 - 17:30
Dorothe Trassl
E-motion trauma
19:00 - 22:00
DušeK - s Jaroslavem Duškem, Marošem Vago, Helenou Máslovou, Ellynne Skove, Dorothe Trassl a Radkem Neškrabalem
O rozpouštění, pouštění a odpouštění
NEDĚLE 5.5.2024
08:30 - 09:30
Tereza Winklerová
Embryo jóga a regulace nervového systému
10:00 - 12:30
Thomas Verny
Přenášení zranění v průběhu života a napříč generacemi
14:00 - 16:30
Ellynne Skove
Narušení vazby ve vztahu mezi matkou a dítětem a její náprava
17:00 - 18:00
Jana Slavíčková
Rituál dokolébání - přerámování pre a perinatální zkušenosti
18:30 - 20:30
Rituál Dokolébání v praxi
ÚČINKUJÍCÍ HOSTÉ

Stephen Porges

Matthew Appleton

Jaap van der Wal

Apab’yan Tew

Thomas Verny
Autor bestselleru Tajemný život nenarozeného dítěte a Mysl celého těla.
Thomas Verny má československé kořeny a vrací se domů, aby sdílel své vědění a zkušenosti, také s českým a slovenským publikem. Narodil se v Bratislavě a emigroval do Kanady v roce 1952, nyní žije se svou ženou v kanadském Stratfordu. Nad rámec své profese je také básníkem a autorem 47 vědeckých prací a osmi knih. Má také svůj vlastní Podcast s názvem „Pushing the boundaries“ - Posouvání hranic.
Více na: www.thomasverny.cz

Dorothe Trassl
Dorothe, matka tří dětí, žila v Jižní Africe se svou rodinou a pracovala jako terapeutka a poradkyně v charitativní organizaci. Zde byla denně konfrontována s beznadějnými situacemi a traumaty lámajíci srdce. Její vášní bylo vždy pomáhat svým klientům v uzdravování a osvobozování se a také v posilování jednotlivce, aby byli tou změnou v jejich komunitách. Zvláště miluje práci se skupinami žen a podporuje programy, které posilují postavení žen.
Od svého návratu do Německa v roce 2007, Dorothe provozuje soukromou praxi jako trenér a terapeut v Mnichově, a vede semináře. Úzce spolupracuje s Brandon Bays, Kevinem Billettem a mnoha dalšími prezentéry The Journey. Je senior trenérkou a překladatelkou a prezentuje ranní cvičení jógy na pokročilých akcích The Journey po celé Evropě a po celém světě.
Dorothe spojuje své zkušenosti v oblasti Journeywork, traumatické terapie a jógy do jedinečné terapie těla nazvané e-motion. Její specialitou je navrhování pohybových aktivit na míru, aby podpořily a usnadnily skupinám na seminářích přístup ke specifickým mentálním a emocionálním blokádám a uvolnění uložených traumat a emocí.
Její jemnost a soucit vytváří čistotu a objetí, které umožňuje hluboké otevření a uzdravení. Její hlas přináší klid, důvěru a jistotu potřebnou k tomu, aby pomohl čelit hlubokým bolestem a podpořil v odevzdání toho, co už nám neslouží.

Ellynne Skove
Pracuje s dospělými i dětmi a podporuje hojení porodních traumat, terapii pro obnovení vazby a prenatální bonding. Její práce zahrnuje práci s tělem, somatické prožívání, polyvagální teorii, kreativní umění, práci s pískovými vaničkami, léčení pomocí hladiny theta, léčení energií, pohyb a další. Více zde: www.brightstartbabies.net

Radek Neškrabal

Jana Slavíčková

Tereza Winklerová

Jaroslav Dušek

Maros Vago

Helena Máslová
ANOTACE VYSTOUPENÍ

Stephen Porges - Bezpečí jako prevence i podmínka uzdravení traumatu optikou polyvagální teorie
Polyvagální teorie zdůrazňuje roli autonomního nervového systému při regulaci našeho zdraví a chování. Tato teorie, kterou vytvořil a vyvinul Stephen Porges, PhD., popisuje fyziologické/psychologické stavy, které jsou základem našeho každodenního chování, stejně jako výzvy související s naší duševní pohodou a zdravím. Aplikací polyvagální teorie na náš osobní život i na obory, jako je medicína, vzdělávání a management, můžeme pochopit, jak jsou bezpečnost, koregulace a spojení prvořadé pro zdravou lidskou zkušenost.
Náš autonomní nervový systém se vyvinul, aby nás udržel v bezpečí a naživu. Jak se savci vyvinuli z plazů, náš autonomní nervový systém se adaptoval tak, aby automaticky komunikoval s jinými savci a v případě potřeby zapojoval různé sebeobranné systémy. Když jsou naše sebeobranné systémy opakovaně nebo chronicky zapojené nebo nejsme schopni efektivně komunikovat s ostatními, naše tělesné systémy mohou uvíznout v určitých maladaptivních stavech. Porgesova teorie nabízí také efektivní nástroje, jak pomoci lidem překonat trvalé následky traumatu.
Albert Einstein: „Nejdůležitějším rozhodnutím v životě je to, jestli se rozhodneme věřit, že žijeme v dobrém, a nebo nepřátelském vesmíru.“

Matthew Appleton - Prenatální vztahovost - Děloha naší matky jako determinující matrix toho, kým se stáváme
Tento formativní pocit sebe sama utváří základy toho, kým se staneme. Tato přednáška se zaměřuje na potřeby prenatálního člověka a na to, jak je můžeme podpořit, abychom vytvořili zdravé základy vznikajícího já.

Jaap van der Wal - Embryo v nás
Vědecký přístup fenomenologie slouží k otevření skutečně holistického chápání lidské bytosti. Zdá se, že tak bude možné proniknout k duchovní podstatě této fáze naší lidské existence a k zárodku v nás. Pozornost bude mimo jiné věnována fascii jako orgánu niternosti.

Apab’yan Tew - Formování vědomí dítěte
Témata:
- Co je to starověká Cholq'ij?
- Pochopení Cholq'ij jako nástroje pro sledování těhotenství.
- Čtení Cholq'ij a dynamika vzájemného působení.
- Vědomí u dítěte, mayská epistemologie.
- Léčení prenatálního traumatu.
- Vývoj vesmíru: porozumění charakteru a osobnosti dítěte.

Thomas Verny - Přenášení zranění v průběhu života a napříč generacemi
- Vystavení stresovým nebo nepřátelským podmínkám v děloze je spojeno s narušeným vývojem a celoživotním rizikem nepříznivých zdravotních následků.
- Stresové faktory v děloze mají větší pravděpodobnost škodlivých zdravotních následků u mužů než u žen.
- Účinky traumatu přetrvávají, protože traumatická událost je uzamčena v buněčné struktuře těla.
- Traumatizovaní lidé reagují na připomenutí traumatu nouzovými reakcemi, které byly relevantní v době původního ohrožení, ale v současnosti nejsou ego syntonické.
- Traumatické události se otiskují do genetického materiálu v zárodečných buňkách, a mohou se tak přenášet po několik generací.
Trauma je obecně definováno jako událost, která vyvolává silný strach, bezmoc nebo hrůzu. Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je zvláštním typem traumatu, o kterém se v poslední době hodně mluví. K posttraumatické stresové poruše dochází v podstatě tehdy, když se člověk cítí zdrcený a bezmocný v situaci ohrožení života. PTSD má dlouhodobé a často vysilující účinky.
Přenos traumatu z generace na generaci
Myšlenka, že traumatická zkušenost rodičů se může přenášet na další generace, se ve vědeckých kruzích prosadila na přelomu 70. a 80. let. Od poloviny 80. let se v kontrolovaných studiích na dětech přeživších holocaust (ve skutečnosti dospělých) objevovala zvýšená náchylnost k posttraumatické stresové poruše, nedůvěra ke světu, zhoršené rodičovské funkce, chronický smutek, neschopnost sdělovat pocity, všudypřítomný strach z nebezpečí, separační úzkost, problémy s hranicemi a další psychické poruchy.
Dospělí s nevyřešeným traumatem v dětství mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvinou nemoci související s životním stylem (srdeční choroby, rakovina, mrtvice, cukrovka, zlomeniny koster a onemocnění jater) a že se dostanou do systému trestního soudnictví a zůstanou v něm. Tito lidé trpí nejvyšší mírou nezaměstnanosti, chudoby, alkoholismu a sebevražd v zemi. Všechny tyto faktory jsou spojeny s nepříznivými neurologickými vývojovými důsledky u potomků. A pamatujme: zneužívání plodí zneužívání po mnoho generací, dokud se řetězec nepřeruší.
Stejným způsobem jakým předávají rodiče svým dětem genetické vlastnosti, předávají také nejrůznější "získané", tj. epigenetické vlastnosti, zejména pokud mají původ v silných emocionálně vypjatých zážitcích, jako je vystavení hladu, násilí nebo tragické ztrátě blízkých. Takové traumatické události zanechávají otisk v genetickém materiálu zárodečných buněk jedince a mohou se přenášet na jeho děti a děti jeho dětí.
Buněčná paměť traumatu
Následky traumatu přetrvávají, protože traumatická událost je uzamčena v buněčné struktuře těla. Chronické trauma je dalším příkladem tělesné paměti. V takových případech může dotek, vůně, zvuk, dokonce i určité druhy počasí působit jako spouštěč a přivést minulost náhle znovu do přítomnosti. Spisovatel Aharon Appelfeld to ve svých pamětech vyjádřil takto: Všechno, co se tehdy stalo, zanechalo stopu v buňkách mého těla. Ne v mé paměti. Zdá se, že buňky těla si pamatují lépe než paměť, která je k tomu určena. Celá léta po válce jsem nechodil uprostřed chodníku nebo cesty, ale vždycky blízko zdi, vždycky ve stínu, vždycky ve spěchu jako někdo, kdo utíká... Někdy stačí ucítit vůni jídla, vlhkost v botách nebo zaslechnout náhlý hluk, abych se vrátil do války... Válka mi sedí ve všech kostech.
Ve výše uvedeném příkladu se nejedná o konkrétní epizodu, ale o celý úsek života člověka, který zanechal v těle hlubší a trvalejší stopu, než by kdy mohla zanechat autobiografická paměť.
Traumatizované osoby reagují na připomenutí traumatu nouzovými reakcemi, které byly relevantní v době původního ohrožení, ale v současné situaci se již bohužel neuplatňují. U osob postižených posttraumatickou stresovou poruchou se projevují trvalé a všudypřítomné příznaky deprese, pocitu viny za přežití, hněvu, intenzivního strachu, sebedestruktivního chování včetně užívání návykových látek, hypervigilance, disociace, nízkého sebevědomí, snů o znásilnění, nedobrovolných a vtíravých vzpomínek na traumatickou událost, ztráty paměti na další části této události, nedostatečné schopnosti soustředění, zhoršení sociálního fungování a pocitu odloučení nebo odcizení od ostatních.
Reprezentativní výzkum Vědci z McGillu a jejich švýcarští spolupracovníci zjistili, že histony jsou součástí obsahu spermií přenášených při oplodnění. Vědci vytvořili myši, u nichž mírně změnili biochemickou informaci na histonech při tvorbě spermatických buněk. Potomci byli nepříznivě ovlivněni jak z hlediska svého vývoje, tak z hlediska přežití. Tyto účinky bylo možné pozorovat i o dvě generace později. Jejich zjištění jsou pozoruhodná, protože naznačují, že na dědičnosti se kromě DNA podílí i další informace. Studie zdůrazňuje zásadní roli, kterou hrají otcové ve zdraví svých dětí, a dokonce i vnoučat. Tufts University School of Medicine přinesli studii, ve které byli samci myší během dospívání vystaveni chronickému stresu ze sociální nestability. Ti pak přenášeli chování spojené se stresem na své potomky ženského pohlaví nejméně po tři generace, a to i v případě, že tyto děti samy nikdy nezažily výrazný stres nebo se se svými biologickými otci nestýkaly. Bylo zjištěno, že jedním z mechanismů tohoto účinku je spermatická miRNA.
Exprese miRNA ve spermiích u lidí je ovlivněna faktory prostředí, jako je kouření a obezita. Toto je však první studie, která prokázala změny miRNA ve spermiích v reakci na stres u lidí, a zvyšuje možnost, že by miRNA ve spermiích mohla být biomarkerem raného zneužívání i zvýšené náchylnosti potomků k psychiatrickým poruchám.
Hojení
Traumata, ať už fyzická nebo psychická, jsou uzamčena v celém těle. Zdravotníci, jako jsou osteopati, chiropraktici, kraniosakrální terapeuti, maséři a další, kteří pracují s tělem svých klientů, se obecně hlásí k přesvědčení, že právě fyzické, sexuální nebo emocionální trauma vytvořilo v těle lokalizovanou, natlakovanou oblast nebo oblasti s cizí, neuspořádanou energií, ve kterých není vlastní vědomí. Práce na těchto oblastech často odhalí a uvolní traumatické vzpomínky s tím může zbavit člověka i chronické bolesti. Kromě osobního poradenství nebo terapie, poskytuje katarzní uvolnění bolestných emocí také sdílení hrůzných vzpomínek s ostatními členy komunity při různých ceremoniích. Iniciuje zmírnění či ukončení zármutku, včetně pozitivnější identity a motivaci k individuálnímu a komunitnímu uzdravení. Výsledkem je méně studu, viny, stigmatizace, hněvu, smutku a nárůst radosti, pocitu osobní síly a ocenění a úcty k rodinnému původu.
Vezměme si, jakou roli v kulturních snahách o překonání psychického traumatu hrály po staletí změněné stavy vědomí - jako jsou potní chýše, hypnóza, amytal sodný a psychedelika. Psychedelika byla dlouho využívána tradičními léčiteli k podpoře fyzického a duševního zotavení. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nedávno udělil MDMA a psilocybinu označení průlomové terapie. Jen proto, aby urychlil studium jejich účinnosti u psychických poruch. Kliniky zabývající se ketaminem se rychle množí.

Dorothe Trassl - E-motion trauma
E-motion koncept je o čištění a léčení traumatu a práci s tělem. Na setkání si teoreticky i prožitkově přiblížíme techniky, které jsou zaměřené na regulaci našeho nervového systému, na uvolnění starých zranění, o kterých často ani nevíme a která jsou uložená v našem těle. Trauma není to, co se nám stalo, jakkoliv taková situace mohla být bolestivá a náročná, ale to, co nám z takové situace zůstalo uloženo v našem nervovém systému. Objevíme úplně nový způsob léčení, který vykořeňuje hluboko uložené buněčné vzpomínky, zarytá traumata a zranění, ke kterým jsme doposud neměli přístup.

Ellynne Skove - Narušení vazby ve vztahu mezi matkou a dítětem a její náprava: Úvod do pre a perinatální psychologie a hodnocení rizik
V těhotenství a při porodu může dojít k narušení této vazby, které má vliv na zdraví matky i dítěte. Po porodu mohou vznikat poruchy nálady a úzkostné stavy, koliky a neutěšené děti, děti s astmatem, ale i děti chladné, odtažité a hrubé. V pozdějším věku se setkáváme s dospělými, kteří nejsou schopni udržet zdravé vztahy v manželství, v práci a ve společnosti.
Na tomto semináři se seznámíme s prenatální a perinatální psychologií a tím, jak souvisí se zdravím. Zaměříme se na význam bondingu, narušení bondingu a intervence k nápravě bondingu. Budeme zkoumat otisky početí, těhotenství a porodu.

Radek Neškrabal - Souvislosti v Cranio sakrální a Polaritní terapii - propojení vnitřních a vnějších světů a jejich dopad na vývoj a pokračování života
s podtitulem: Okamžiky obtížných a náročných situací vtištěných do tkáňovo-tekutinového systému cítící bytosti, s dopadem na vitální síly na původní vývojové matrici zdraví
Dopady vtištěných témat do anatomie, fyziologie a vitality cítící bytosti a jak napomoci dosáhnout optimálního zrovnovážnění a funkčnosti přibližující se původní matrici zdraví.
Zviditelnění jakým způsobem jsou propojeny nerovnováhy a diskomfort na různých vrstvách těla - projevy souvislostí na všech viditelných a i zdánlivě nesouvisejících oblastech funkčních celků a vytváření segmentovaných oblastí - (odpojení).
Seznam mých otázek, které mě vedou k praktickým zkušenostem a které si také společně položíme např.:
Lze traumatu a náročnosti života předcházet?
Když něco v životě "nechci" co tedy místo toho chci?
Co je tím co mě omezuje a jak tato omezení mohu chápat ve svém životě?
Jakým způsobem lze nalézt místa odpojení?
Jak znovu zapojit vrstvy - těla mysli a vitality?
Na tyto otázky a mnoho dalších, které se zviditelní během našeho setkání s Vámi budu sdílet svůj pohled, který vychází z mé více než třicetileté praxe. Teoretická část bude doprovázena i praktickým náhledem na získání odpovědí ze samotného systému těla.

Jana Slavíčková - Rituál dokolébání - přerámování pre a perinatální zkušenosti.
V bezpečném prostoru, s dostatkem času na vše, je možné přerámovat tyto naše zkušenosti a dát tělu i duši možnost prožít tento jedinečný liminální čas zrození jinak. Klíčovým přístupem je laskavost k sobě, soucit a láskyplná pozornost, které nám na začátku života mohly chybět. Workshop bude obsahovat praktickou ukázku s figurantkou, která již svým vlastním procesem Rituálu dokolébání prošla.
Prohlubující workshop pro malou skupinu lidí (18,30h - 20,30h) - Rituál dokolébání - přinese tvořivou část, úvodní meditaci „Cesta zrození” s následným zavinutím do „porodní plachty”. To vše za laskavé podporující živé hudby.

Tereza Winklerová - Embryo jóga a regulace nervového systému
Zaměříme se na:
Embryologii a vývojové vzorce a evoluční souvislosti
Tensegitu a ztělesněnou anatomii
Emoce – energii – dech – páteř
Kvalitu neutrálu – grounding a centrace Nervový systém (NS) hravě a prakticky
Dechové praxe pro regulaci ANS (autonomního nervového systému)
Posturu a kvalitu pohybu jako zrcadla našeho nervového systému aneb tělo nikdy nelže

Jaroslav Dušek - DušeK - O rozpouštění, pouštění a odpouštění

Maros Vago - DušeK - O rozpouštění, pouštění a odpouštění

Helena Máslová - DušeK - O rozpouštění, pouštění a odpouštění
Uzdravení prenatálních traumat - Q&A - Často kladené otázky
Co je to trauma?
Podle Stephena Porgese, trauma je komplexní fenomén, který zahrnuje jak psychologickou, tak fyziologickou dysregulaci. Trauma je charakteristické zážitky, které překračují schopnost jednotlivce zvládat situace a narušují reakce autonomního nervového systému na stres.
Trauma, jak jej popisuje Gabor Maté, často vzniká v důsledku nepříznivých zážitků v raném vývoji a je charakterizováno odtržením od sebe, ostatních a prostředí. Trauma se může projevovat různými způsoby, ovlivňující emocionální, kognitivní a fyzické zdraví, a často vyžaduje holistický přístup k uzdravení.
Co je to prenatální trauma?
Prenatální trauma podle teorie Thomase Vernyho je zkušeností, která ovlivňuje vývoj dítěte již v období před narozením. Tato zkušenost může zahrnovat stres, emocionální napětí nebo fyzické nepohodlí matky, které se může přenést na plod a ovlivnit jeho pozdější psychické, emocionální a fyzické zdraví.
Perinatální trauma podle Thomase Vernyho zahrnuje traumatické události nebo stresové situace, které se vyskytují kolem doby narození dítěte, tj. během těhotenství, porodu a krátce po něm. Tyto události mohou ovlivnit jak matku, tak i dítě a mohou mít dlouhodobé dopady na jejich psychické, emocionální a fyzické zdraví. Perinatální trauma může zahrnovat komplikace během porodu, závažné zdravotní problémy u novorozence nebo matky, nebo stres spojený s novým mateřstvím.
Jak rozpoznám, že v sobě nosím trauma?
Podle Stephena Porgese můžete rozpoznat přítomnost traumatu ve svém těle a psychickém stavu několika způsoby, které odrážejí dysregulaci autonomického nervového systému.
Některé z těchto příznaků mohou zahrnovat:
Zvýšenou reaktivitu na stres: Můžete si všimnout, že se rychleji dostáváte do stavu úzkosti, strachu nebo vzrušení při vystavení stresovým situacím.
Obtíže s regulací emocí: Můžete mít potíže s regulací silných emocí, jako je strach, hněv nebo smutek, a můžete se cítit, že máte výkyvy nálad nebo emocí.
Problémy s mezipersonálními vztahy: Trauma může ovlivnit vaši schopnost navazovat a udržovat zdravé vztahy s ostatními. Můžete mít potíže s důvěrou v ostatní nebo se cítit izolovaně.
Fyzické příznaky: Trauma může vyvolat různé fyzické příznaky, jako je například chronická bolest, napětí v těle, gastrointestinální problémy nebo migrény.
Změny ve spánku a chování: Můžete si všimnout změn ve spánkových vzorech, jako jsou noční můry, nespavost nebo přílišná spavost.
Také můžete pozorovat změny ve svém chování, například zvýšenou podrážděnost nebo ústupové chování.
Je důležité si uvědomit, že přítomnost těchto příznaků nemusí jednoznačně znamenat, že trpíte traumatem, ale mohou naznačovat potřebu dalšího zkoumání a podpory.
Co je to somatika?
Terapeutka, učitelka jógy a koučka Ellynne Skove, považuje somatiku za multidimenzionální přístup k poznání a transformaci těla, mysli a emocí, který klade důraz na vnímání tělesného prožitku a uvědomění si vědomí těla. Tento přístup nám umožňuje prozkoumávat propojení mezi našimi tělesnými projevy, emocemi, myšlenkami a životními zkušenostmi. Somatika nás zve
k hlubšímu porozumění těla jako zdroji moudrosti a nástroji pro sebepoznání a osobní rozvoj.
Co si mám představit pod pojmem vědecko-somatický kongres?
Tento vědecko-somatický kongres zahrnuje setkání odborníků a výzkumných pracovníků z oblasti pre a perinatálního vývoje
a odborníků z oblasti somatické psychologie a tělesného pohybu. Cílem tohoto kongresu je tedy nejen představit nejnovější výzkum, ale také zprostředkovat možnost prožít a prozkoumat koncepty a teorie přímo v těle. Somatická zkušenost může navíc inspirovat nové myšlenky, kreativitu a inovaci.
Jaké techniky pro práci s traumatem budou na této konferenci představeny?
- viz. program a Anotace vystoupení
Je kongres vhodný i pro veřejnost?
Ano, kongres je vhodný i pro veřejnost se zájmem o uzdravování pre a perinatálních traumat. To může zahrnovat nastávající rodiče, rodiče malých dětí, rodinné příslušníky, kteří chtějí aktivně přispět k uzdravení traumat, nebo lidi, kteří chtějí uzdravit své vlastní pre či perinatální trauma.
Jak mohu přispět nebo prezentovat na konferenci?
Studenti a výzkumní pracovníci se zaměřením na pre a perinatální trauma budou mít možnost prezentovat svůj výzkumný poster ve společenských prostorách kongresu. Pokud máte zájem o prezentaci svého výzkumného posteru, prosím napište nám na info@aktivace-potencialu.cz
Bude k dispozici certifikát pro účastníky?
Certifikace pro účastníky bude k dispozici na písemné vyžádání. Prosím kontaktujte info@aktivace-potencialu.cz.
Jaké jsou možnosti networkingu na kongresu?
Na kongresu budou přítomni odborníci a profesionálové z různých oborů a terapeutických přístupů, které bude možno na místě individuálně oslovit. Organizovaný networking neplánujeme.
PARTNEŘI A PODPOROVATELÉ