Somatická praxe obsahující, jak strukturu a jasné vedení, tak podporující osobní volbu tím, že se během cvičení řídíme i vlastními impulzy a pocity a nacházíme svůj individuální rytmus a plynoucí tvar. Prostřednictvím vědomého zkoumání pohybu a vztahu s prvky gravitace, země a prostoru, rytmu  a pulzace, se organicky napojíme na vnitřní stabilitu a propojení všech částí do jednoho  biotensegrického celku. Tento proces přirozeně ovlivňuje nervový systém a vytváří ztělesněnou pohodu a uvolnění.

Samotná pohybová praxe je učením pro návrat k tomu, co je základní a zásadní. Houpání, válení, pouštění, odtlačení a natažení, dýchání, zvučení, pandikulování, zavírání se a otevírání. Tyto jednoduché pohyby čerpají ze vzorců našeho nejranějšího vývoje. Sledujeme pocity, jako je uvolnění váhy, proudění tahových sil a kolísání mezi námahou a lehkostí. Náš ztělesněný výzkum zahrnuje to, jak se pohybujeme a tvarujeme zevnitř ven.

Tato somatická zjemnění pozitivně ovlivňují naši propriocepci a interocepci. Společně tyto smyslové recepce nám dávají kinestetický smysl. Přestože je Ground flow cvičením na podlaze, v pohybovém systému jsou prozkoumány všechny úrovně od země až po stání. Posouváme postupně somatické dovednosti získané od raných vývojových vzorců k základním dovednostem ve stoje pro stabilitu, výdrž a dynamickou mobilitu, zkoumáme přirozené pohybové dovednosti na všech úrovních, které zahrnují houpání, poskakování, klečení, plazení, dřepy a výpady

Embodiment jako umění vědomé a ryze subjektivní přítomnost v těle, kde se vnímáme zevnitř, nikoliv jako vnější forma, je v dnešní době zakrnělá dovednost.Nyní však existuje spousta vědeckých studií, které ukazují, že myšlení, emoce, vnímání, intuice a další jsou tělesné funkce. Slovo „vtělený“ lze použít k rozlišení mezi hloubkovým přístupem k tělu a přístupem zaměřeným výhradně na fitness a atletiku. Ztělesnění se týká subjektivní zkušenosti těla – těla jako aspektu toho, kdo jsem, ne jako věci. Tato oblast práce je ovlivněna mnoha zdroji. Práce s tělem vede k hlubším vhledům a trvalejším změnám než čistě kognitivní přístupy.

- Zkoumání pohybu ve vztahu se zemí, prostorem, časem a pulzací mezi námahou a uvolněním
- Podpora vnitřní stability a flexibility propojením všech částí do jednoho  biotensegrického celku.
- Rozvoj interorecepce a propriorecepce, jako všímavosti k vlastní ztělesněné zkušenosti a na ní založené schopnosti autoregulace a sebeexprese.
- Individuální se tvarování zevnitř ven nikoliv jen oblékání formy
- Jednoduché pohyby čerpají ze vzorců z našeho nejranějšího vývoje, prozkoumáme všechny úrovně od země až po stání
- Vliv na nervový systém a psychofyzickou pohodu a uvolnění